Kovové senzory mají klíčovou roli při monitorování životního prostředí a správě zdrojů, protože umožňují detekci a kvantifikaci kovových polutantů v půdě, vodě a ovzduší. Pro analýzu těžkých kovů, jako je olovo, rtuť a kadmium, se běžně používají elektrochemické senzory a systémy optické emisní spektrometrie přímo na místě i v laboratořích, což je důležité pro soulad s právními předpisy o ochraně životního prostředí, například rámcovou směrnicí EU o vodách. Při terénním šetření provedeném v zemědělské oblasti postižené průmyslovým odtokem bylo prokázáno, že síť automatických monitorovacích stanic založených na senzorech poskytla včasná upozornění na kontaminaci kadmiem, což umožnilo rychlý zásah a snížilo náklady na sanaci půdy o 40 %. Trh zařízení pro detekci kovů v životním prostředí byl v roce 2023 odhadnut na 650 milionů USD a podle vyhodnocení Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí (UNEP) z roku 2024 se do roku 2030 předpokládá meziroční růst trhu (CAGR) ve výši 6,5 %, především kvůli zpřísňování globálních environmentálních předpisů. V roce 2024 došlo k inovativnímu nasazení bezpilotních letounů (dronů) vybavených lehkými rentgenovými fluorescenčními (XRF) senzory kovů, které umožnily rychlé mapování kontaminace kovy s vysokým rozlišením na rozsáhlých a nedostupných územích. Novým trendem v tomto oboru je vývoj autonomních plovoucích senzorových bójií propojených se satelity pro dlouhodobé sledování oceánů a také zkoumání biologicky odbouratelných součástí senzorů, aby se minimalizoval jejich dopad na životní prostředí po ukončení životnosti. Podle průzkumu environmentálních agentur provedeného společností GreenTech Media v roce 2024 má 72 % z nich v plánu do roku 2027 integrovat chytré, síťové kovové senzory do svých národních monitorovacích infrastruktur, aby zlepšily detailnost dat a rychlost reakce. Navíc globální fondy pro přizpůsobení změně klimatu čím dál více alokují prostředky na tyto technologie, přičemž sledované financování sítí environmentálních senzorů vzrostlo ve fiskálním roce 2023 o 28 %.